Hastrman

Je to pověst o tom, jak pan Gerbrich dostal v Praze hastrmana a vandroval s ním pěšky až do Doubravníka. Zahráli jsme ji v pátek 28. září na doubravnickém náměstí. Účinkovalo 56 dětí, které doprovázela sedmičlenná kapela. Počasí nám přálo a díky skvělému publiku, tedy i díky Vám, mělo představení úspěch. Snad se nám ještě někdy podaří divadlo zopakovat třeba někde jinde. Jako vzpomínku Vám posíláme úryvek ze scénáře.

Putování s Hastrmanem (úryvek ze scénáře)

(napsaly: Eva Hertlová a Iva Patočková)

Scéna 3 - doma

Vnuk: No teda! A to šel celó cestu pěšky?
Děda: To víš, peněz nebylo. A když se chtěl učit, musel šetřit.
Vnuk: A co dělal, dyš se neučil? Musela mu byt dlóhá chvíla.
Děda: Ale nee, von chodíval často ke Karlovýmu mostu. Sedávala tam taková pěkná modrovoká holka.

Scéna 4 - Karlův most
(na most vystoupí sochy, modrooká holka sedí u Karlova mostu, přiběhnou nejmenší holky a tančí…)

• Píseň a tanec: Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam…
  Gerbrich: (přeruší zpívání)
  Ale holky, to přece néni žádné potok.
  Holky: (volají) Ještě jednou!
• Píseň a tanec: Holka z Dóbravníka, nesedávé u rybníka, holka z Dóbravníka, nesedávé tam.
  Gerbrich: Dyť to néni ani rybník, to je řeka Vltava.
  Holky: (volají) A jóo, tak znova:
• Píseň a tanec:
  1. Holka vod Litavy, nesedávé u Vltavy, holka vod Litavy, nesedávé tam. Ve Vltavě velká voda, vezme-li tě, bude škoda, holka modrovoká, nesedávé tam.
  2. Holka vod Litavy, nesedávé u Vltavy, holka vod Litavy, nesedávé tam. V té řece je hastrmánek, zatahá tě za copánek, holka modrovoká, nesedávé tam.
  (holky zůstávají na scéně)
  (z vody začne vylízat hastrman na slova "V té řece je hastrmánek…" přijde k modrooké holce nenápadně a zatahá ji za copánek)
  Holka modrooká: (zapiští a zavolá):
  Hastrmaaaan!
  (hastrman se rychle schová)
  (přibíhají menší děti, 2 - 4 děti bubnují na drumbeny - udávají rytmus a do toho se potom začne říkadlo, drumbeny zní po celou dobu)
• Říkadlo Hastrmane, tatrmane, dej nám kůži na buben, budeme ti bubnovati, až polezeš z vody ven.
  (na "ven" vyleze hastrman a honí děti, koho chytne, toho odvleče do vody - opakujeme dvakrát)
  Holky: (prosí) Hastrmánku, tatrmánku, vrať nám je.
  Hastrman: Vrátím, ale ať si pohrajó s méma dětma. (hastrman dovede obě děti, přiběhnou ostatní děti a hastrmánci, děti a malí hastrmánci si hrají - mají oblázky - na říkadlo Hastrmane tatrmane - rytmické klepání o sebe opakujeme 2x, na "ven" zkamení - všichni odchází)

Scéna 5 - doma

Vnuk: Dědo a co dál, jak to bylo?
Děda: Můj děda, pan Gerbrich, byl šikovné tovaryš. Mistr ho měl tak rád, že mu chtěl dat něco na památku.
Vnuk: A co mu teda dal?
Děda: Vylovil jednoho malý hastrmánka. Děda si ho uvázal na řetízek a vandroval s ním pěšky dom.

A tady celý příběh začíná. Končí jarmareční písničkou "V Doubravníku jednou zrána", kterou slyšeli Doubravničtí poprvé v roce 1913! Tehdy byl autorem obrázků Josef Gerbrich. V roce 2018 je na velké plakáty nakreslila Eva Šikulová. Z ilustrací vznikly autorské omalovánky s celým textem písně. Kdo má o ně zájem, může si je zakoupit ve škole nebo ve školce. Jsou zaručeně antistresové ☺

Eva Hertlová

• https://doubravnik.rajce.idnes.cz/Oslavy_100_let_republiky/